Hřebenovka Orlických horI když se hřeben Orlických hor táhne od Olešnice v O. h. až po Suchý vrch u Jablonného n. Orl.(CHKO končí u Zemské brány), vyrazil jsem na dvoudenní túru z Rokytnice v Orl. h.. V pátek 9. listopadu jsem dorazil po 11 hodině do Rokytnice v Orl. horách. Hned bylo znát trochu drsnější podnebí. Teplota okolo 0°C. V sámošce jsem koupil nějaké zásoby na cestu a opustil jsem Rokytnici po modré značce, směr Panské Pole. Tam jsem modrou opustil a dal se po červené. Stoupal jsem pořád lesem až na hřeben. Pod Anenským vrchem jsem si dal v přístřešku studený oběd a pokračoval jsem dál. Výše na hřebeni foukal slabší vítr a na cestě ležel sněhový poprašek. Asi o půl čtvrté jsem došel k Pěticestí 1004m n.m. Odtud jsem už šel po "bunkrovce". Někde u Kunštátské kaple jsem na chvíli ztratil značku, tak jsem si to namířil přes paseky a po půl kilometru jsem na ni narazil. A jelikož se už začalo stmívat, tak jsem došel jenom na Jelenku 1096,7m n.m., kde jsem na pasece našel kus rovného místa, rozbil stan a uvařil párky. Ještě jsem s vysílačkou pokecal s bráchou a se známými z pásma. Ale dlouho jsem to nevydržel a po osmé jsem usnul. Ráno jsem se probudil kolem sedmé, ale ze spacáku se mi moc vylézat nechtělo. Teplota přes noc mohla být okolo -5°C. V 10 hodin jsem vyrazil dál. Okolo 11. hodiny jsem dorazil na Velkou Deštnou. Cesta byla docela zledovatělá. Od Velké Deštné jsem začal potkávat první turisty, a směrem k Masarykově chatě jich bylo ještě víc. A počasí se taky vylepšovalo. Od Masarykovy chaty 1019m n.m. jsem pokračoval kolem chráněné krajinné rezervace Bukačka až na Vrchmezí. Pár pohledů z Vrchmezí. Z Vrchmezí jsem se vrátil a po žluté sestoupil do Sedloňova, odkud mi jel za půl hodiny autobus. Akce se docela vydařila a otestoval jsem svůj nový batoh Pumori od Doldyho, který se osvědčil.
|