Přechod Jeseníků - ze Šumperku do Ramzové

V létě se u mě stavil Radek a povídal, že by se na podzim docela rád podíval do Jeseníků, a jestli bych nechtěl jet taky. Jelikož jsem v Jeseníkách nebyl, tak jsem tenhle nápad uvítal. V říjnu to nedopadlo, tak jsme se domluvili na listopad kolem svátku.

V pátek 14.11. v HK nasedám do vlaku Ještěd. Radek je někde ve vlaku, který je dost nacpaný a tak radši s batohem zůstávám na kraji v chodbičce. V Pardubicích se scházíme a jdeme obhlédnout, odkud nám jede další rychlík. Rychlík do Vsetína přijíždí se zpožděním a pořádně nacpaný. Ještě že do Zábřehu to máme jen hodinu a půl. V něm přesedáme na motoráček do Šumperku. Tam jsme o půl dvanácté a konečně můžeme šlapat pěšky. Jdeme po červené na kraj Šumperku, kolem vodní nádrže Krásné, zatím pořád po silnici.


Vodní nádrž Krásné.

Lesy za Šumperkem.

Jdeme pořád po silnici až k lomu Krásné. Máme za sebou asi 7 km.


Kamenolom Krásné.

Odtud začínáme zprudka stoupat. Míjíme několik posledních chat a noříme se do lesa. Je taková správná listopadová atmosféra, ticho, teplota kolem nuly, nikde ani živáčka. Už za lomem jsem si sundal bundu, protože se stoupáním krásně zahřívám. V půlce stoupání si dáváme svačinu. Trochu výš vcházíme na lesní cestu, sklon se narovnává a tak nám to rychleji ubíhá. Z rozcestí "Pod Kamencem" si odskočíme na vrchol Kamenného vrchu (952 m n.m.).


Radek na Kamenném vrchu (952 m n.m.).

Za jasného počasí by odtud mohl být pěkný výhled, my takové štěstí nemáme. Pokračujeme dále po červené a za šera docházíme na louku pod Rabštejnem. Nahoře vidíme proti světlejší obloze obrysy Rabštejna. Je tu pramen vody a hospoda, která je ale otevřená jen v létě. Stavíme stan, děláme si jídlo a v sedm už spíme. Okolo deváté večer přijíždí auto, nějací kluci si vyrazili v noci na Rabštejn. Pak už je klid.

Sobota 15.11.: Ráno se probouzíme do pěkné mlhy. Najíme se, všechno zabalíme a jdeme se podívat na zříceninu.


Hospoda u Rabštejnu.

Jdeme po kraji louky a dále lesem až k troskám hradu. Všude je mlha, všechno krásně omrzlé. Fotím informační ceduli o rezervaci.


Rezervace Rabštejn.

Na nejvyšším místě zříceniny je vyhlídka s vrcholovou knihou. Zapisuji se a přitom se rozhlížím po blízkém okolí, ale všude je mlha.


Vyhlídka na Rabštejnu.

Žebřík na vyhlídku.

Vracíme se zpět na louku a po modré pokračujeme na sedlo Skřítek a dále k motorestu Skřítek. Je hnusně, mlha a profukuje tady. Je tu také socha skřítka, který vypadá z každé strany stejně.


Skřítek.

Přecházíme silnici a jdeme kolem rašeliniště Skřítek. Cestou začínáme potkávat víc lidí, už není takový klid jako včera.


Rašeliniště Skřítek.

Kousek dál si sundávám bundu, protože cesta vede do kopce. Při jedné pauze nás dohání parta holek a kluků, se kterými se budeme míjet ještě několikrát. Vystoupáme až na Ztracené kameny (1250 m n.m.), tady už jdeme skoro pořád po rovině. Docházíme k Jelení studánce. Je tu pramen a kamenný přístřešek, kde se nechá zabivakovat. Ještě je brzo, tak pokračujeme dále.


Jelení studánka.

Kamenná bouda u Jelení studánky.

Výhledy cestou žádné, jen samá mlha a kosodřevina. Poslední menší stoupání na Vysokou holi a sestupujeme k Ovčárně, což je obludná chata kousek pod hřebenem. Všude je pěkně namrzlo, vibram už taky není nový a tak k pobavení ostatních hodím pěkná záda, nejsem ale sám. Mačky by se hodily. Moc se nám nechce další ráno balit stan, navíc je tu dost živo, tak se ubytováváme za 180Kč na chatě Barborka.


NPR Praděd.

Neděle 16.11.: Ráno se nasnídáme, navaříme čaj a o půl osmý jsme z chaty venku. Je krásně jasno, ale na obzoru jsou vidět cirry. Jdeme na rozcestí pod Pradědem.


Chata Barborka.

Petrovy kameny.


Praděd.

Tady udbočíme a jdeme na vrchol Pradědu. Dole v údolích je mlha a z ní vykukují jen ty kopce, co mají nad 900 m n.m.


Vřesník (1342 m n.m.) a vodní nádrž Dlouhé stráně.

Pohled směrem na Zlaté hory.
 

Kralický Sněžník.

Dlouhé stráně, horní nádrž.

Obejdeme vysílač dokola, něco nafotíme a jdeme dovnitř. Vyhlídka je otevřená od 9:00, což je za 10 minut, tak chvíli počkáme. V devět zazvoníme, přijde pro nás děda, dá nám každýmu pohled, vyinkasuje vstupné 50 Kč a výtahem nás vyveze na vyhlídku v 1563 m n.m., tedy 72 m vysoko. Je odtud bezva výhled, škoda jen že na obzoru jsou mraky. Na každým okně je nakreslen reliéf krajiny, tak hned víme na co koukáme. Za dvacet minut sjedeme zase dolů a pokračujeme dál.


Pohlednice Pradědu (1491 m n.m.).

Po červené sestupujeme z kopce. U Švýcárny se začínáme nořit do mlhy. Chvíli jdeme po zelený, až u Malého Jezerníku (1200 m n.m.), se napojujeme opět na červenou. Za hodinu docházíme do Červenohorského sedla. Je tu mlha, vítr, zima a tak svižným krokem pokračujeme dále. Jdeme po pěkné cestě na Vřesovou studánku. Škoda, že nemám kolo, nahoře bych byl hned. Okolo 1250 m n.m. vidím přes mlhu, že nad námi je modro. Bohužel zase klesneme, takže rozhledy se zatím nekonají.


Sněžná kotlina.

Ze sedla pod Vřesovkou stoupáme na Trojmezí (1316 m n.m.). Proti nám začíná vykukovat Slunce a je o poznání tepleji.


Červená hora (1337 m n.m.).


Vrchoviště.

Branenská cenová kultura.

Stoupáme na Keprník (1422 m n.m.), což je čtvrtý nejvyšší vrchol v Hrubém Jeseníku. Postupně se nám otevírá pohled na všechny strany.


Praděd z Keprníku.

Šerák, vpravo chata Jiřího.


Hlavní hřeben, v popředí Červená hora.

Kralický Sněžník (1423 m n.m.).


Letecký pohled na město Jeseník.

Sestup z Keprníku je opravdu zábava, všude samý led, tak to radši bereme po okraji. Hůlky se zde opravdu hodí. Jdeme k chatě Jiřího na Šeráku. Ještě si pročítám ceduli o rezervaci Šerák.


Šerák.


U chaty Jiřího na Šeráku.

Chata Jiřího na Šeráku.

Chata je v přestavbě a tak tu jsou trošku stísněné podmínky. Opět potkáváme naši známou partu, tak se dáváme do řeči. Oni pak za šera sestupují do Ramzový a my se ubytujeme na chatě. Večer u pivka probereme cestu a shodujeme se, že na kole to tady nemusí být taky špatné.

Pondělí 17.11.: Ráno vstáváme před sedmou, protože v devět nám jede z Ramzový vlak. Sníme si snídani a před osmou odcházíme. Venku je mlha, sněží a fučí vítr. Obcházíme vrchol Šeráku a pod lanovkou sestupujeme do Ramzový.


Mapa NPR, PR, PP.

V Ramzový jsme brzo, na vlak ještě čekáme. Končíme akci a přes Bludov, Zábřeh, Pardubice jedeme domů.


[ Na úvodní stránku ]   Horal Fanda - sepsáno 31.12. 2003