Chorvatsko - Podgora - 2000

Tak opět po roce v Chorvatsku. Nic se nezměnilo, snad jen v "naší" hospůdce zdražili pivo o dvě kuny :-), ale jinak nic nového, i když jsem tento rok stihl tady více poznat.

Tak od začátku. Ve středu 6. září jsme odjížděli od autobus. nádraží v HK. Jeli jsme s cestovní kanceláří Diana group Semily. Cesta proběhla bez problémů, a my jsme druhý den ráno byli kolem 9. hodiny v Podgoře. Byl jsem ubytován sice v jiném hotelu, a to Primordia. Ten den bylo zamračeno, a tak jsem udělal jen malou procházku. Směnil peníze - přibližně 1 kuna=5 Kč, a odpočíval po cestě.

Počasí první den, nic moc. Pohled k Biokovu.

Druhý den jsem se chtěl pokusit o výstup na nejvyšší vrchol Biokova - Sveti Juru (Svatého Jiří) 1762 m n.m. Vyšel jsem druhý den okolo 9. hodiny směr Makarská. Těch 9 km jsem stihl ujít za hodinku. Cestou se otvíralo bezvadné panorama na Biokovo.

Nádherně vyčištěný vzduch. Pohled k 
Biokovu.   Pohled na Vošac, dále po silnici začíná Makarska.

V Makarské při hlavní silnici Split-Dubronik je odbočka přes nadjezd do vesnice Makar. Je to docela pěkné stoupání. V té by měla začínat značená cesta. Sice jsem značku viděl, ale pro jistotu jsem se zeptal nějakého domorodce, neboť tam byla cesta ještě jedna. Mělo mě varovat jeho chvilkové zaváhání, když jsem se ptal jestli se dostanu na Vošac i po té druhé cestě. Pak mi tedy řekl, že ano. Vyrazil jsem tedy asi na dvouhodinový pochod a poté době začala cesta klesat.

Špatná cesta, ale pěkné pohledy.   Pohled dolů na Makarskou.

To už jsem věděl, že jdu špatným směrem a obrátil jsem. To jsem měl na toho chlápka vztek :-) . Alespoň jsem zpátky okoukl tu správnou, horskou cestu. No a asi kolem čtvrté odp. jsem dorazil do Podgory. Ještě jsem se vykoupal. Pak jsem žádné turistické akce nekonal.

Ale Sveti Jure mě pořád lákal. Poslední den pobytu jsem si půjčil horské kolo, jen na 3 hodiny, stejně to stálo 40 kun. Hned při výjezdu jsem nasadil tvrdé tempo, za 10 minut jsem byl ve staré Podgoře. Celkem plynulé stoupání, tak jsem používal prostřední převodník. Poté vedla cesta asi 1 km po hlavní silnici Makarska-Rvač a následovala odbočka do národního parku Biokovo. Na začátku je mýtnice se závorou, ale mýtné je jen pro automobily. Silnice je ze začátku tak akorát na dvě auta, ale asi po 2 km se zúží do jednoho pruhu, občas s odstavnými místy, aby se měly auta kam vyhnout. Silnice vede lesem a stoupá serpentinami vzhůru.

Pohled k moři na Podgoru, les už byl pode mnou.   Silnice se šířkou asi 3 m.

Člověk může sledovat jak se s přibývající výškou mění vegetace, les přechází v keře a poté v suchou travinu. Nahoře, i když je 30° ve stínu, jak fouká studený vítr, jenž má od moře volnou cestu. Během dvou hodin jsem se dostal svižným tempem na hřebeny, kousek za chatu pod Vošcem, asi 1000 m n.m.

Pohled na vrcholky z výšky okolo 1000m 
n.m.   Silnice pokračuje ještě asi 10 km.

Pobřeží od Makarske až po Podgoru.

Sjezd dolů už byl v pohodě, i když mě bolely od brzd, jejíž účinek nebyl valný. Takže dobytí této hory se nekonalo, ale stálo to za to, tak snad někdy příště.

Západ Slunce za ostrov Brač.



[ Na úvodní stránku ]   Horal Fanda - sepsáno 26.12. 2000