Alpy 2001
Cyklocesta přes Vysoké Taury, Dolomity, Bavorské Alpy a jiné.
Shánět lidičky na tuto cestu jsem začal v dubnu. Bláhově jsem si myslel, že 3 měsíce předem bude v pohodě stačit. Naštěstí se mě koncem května ozval Radek. A tak jsme rozjeli v červenci akci zase ve dvou. Takže zde je stručný deník cesty.
Neděle 1.7.2001, ujeto 135,3 km, čas jízdy 7:21, prům. rychl. 18,4 km/h, max. rychl. 53,5 km/h.
Ráno jsem se probudil do upršeného dne. Radek kolem deváté dorazil ke mě, tak jsme ještě doladili brašny, kola,
popovídali nad plánem cesty a doufali, že přestane pršet. Pršet sice nepřestalo, ale trošku ty stavidla nahoře
přivřeli tak jsme o půl jedenácté vyrazili. Jeli jsme do Hradce Králové, v Kuklenách jsme odbočili na Přelouč a pořád
po rovině na Lázně Bohdaneč. V jedné zastávce před Přeloučí jsme se najedli. Z Přelouče jsme vyrazili na Kutnou Horu.
To už začínala krátká stoupání. V Kutné Hoře jsme se stavili v supermarketu nakoupit zásoby. A pokračovali na Zbraslavice,
kolem Želivky. Utábořili jsme se v lese asi 1 km pře vesnicí Načeradec. Místo bylo dobře schované, rovina pro stan taky,
ale jedna obtíž se objevila. A tou byli komáři, kteří tam museli mít sraz z celého okresu, a my jsme byli pro ně dobrá večeře.
Tak jsme si urychleně udělali jídlo a zalezli do stanu.
Pondělí 2.7.2001, ujeto 146,7 km, čas jízdy 7:34, prům. rychl. 19,4 km/h, max. rychl. 57,5 km/h.
Ráno jsme urychleně zabalili stan, najedli se a vypadli z komářího lesa. V Táboře jsme se nezdržovali a jeli rovnou
na České Budějovice. V Českých Budějovicích jsem si ještě koupil X kartu a zamířili jsme přes kopce do Českého Krumlova.
Bylo bezvadný počasí tak jsem vyfotil zámek a okolí.
Moc pěkné město. Nakoupili zásoby na cestu, hlavně instantní polévky. A pěknou a klidnou silnicí podél Vltavy jsme vyrazili na Rožmberk. Tam jsme dali pivko a utábořili jsme se na loučce za Rožmberkem přímo u řeky.
Úterý 3.7.2001, ujeto 145,4 km, čas jízdy 8:00, prům. rychl. 18,2 km/h, max. rychl. 57,5 km/h.
Ráno balíme, najíme se a jedeme na Vyšší Brod a dále na Studánky. Za Studánkama nakoupíme ve Sparu pití a potraviny a správně naloženi
stoupáme k hraničnímu přechodu(naše kola měla s nákladem přes 30 kg). Přechod hranic proběhl bez problémů, pouze na rakouské straně se
nás celník ptal kolik sebou máme peněz. Naše odpověď ho uspokojila, a tak jsme pokračovali ještě chvíli do kopce. Pak následoval sjezd do
Bad Leonfeldenu a ještě kousek dál. Za jednou zatáčkou nás zdravili kluci z Čech, kteří se asi vraceli domů. Pak asi 5 km do kopce a
bezvadný sjezd až do Linzu.
Přejeli jsme Dunaj a historické centrum, nikde jsme se nezdržovali, ale trošku jsme se zasekli při hledání výjezdu na cyklocestu do Welsu. Naštěstí rakouští cyklisté jsou ochotní a jeden dokonce obrátil kolo a asi půl kilometru s námi jel. Po cyklostezce jsme mazali až do Welsu. Tam jsme se dali po silnici na Lambach. Sice byl trochu rušnější provoz, ale rakouští řidiči jsou ohleduplní, tak se to těch 10 km dalo vydržet. V Lambachu jsme nakoupili potraviny. Odtud už byl vidět pěkně masív Traunsteinu a Hochsalmu.
Kolem páté večerní jsme dorazili do Gmundenu k Traunsee. Projeli jsme se kolem jezera až na konec silnice odkud začíná cesta na Traunstain a chatě Maria Alm. Pak jsme jeli zpět a začali hledat místo na spaní. To byl trochu problém, protože všude se nacházeli domy a lidi. Tak jsme se dostali až kousek za Pinsdorf, kde jsme objevili posekanou louku. Ale u ní byl dům a tak se Radek zeptal, jestli by jsme tam nemohli stanovat. Babča se šla zeptat majitele, ale toho nikde nezastihla a tak nám doporučila místo za řekou, tam že nás nikdo vyhánět nebude. To už bylo půl desáté, tak jsme se jen najedli a zalehli.
Středa 4.7.2001, ujeto 81,9 km, čas jízdy 6:04, prům. rychl. 13,5 km/h, max. rychl. 39,5 km/h.
Ráno jsme po snídani a očistě vyrazili do Gmundenu. Tam jsme nakoupili v Bille a jeli podél jezera stejně jako včera. U cesty k Traunsteinu
byla značka zakazující vjezd cyklistům a tak jsme kola nahoru tlačili. Asi okolo dvanácté jsme byli u chaty Maria Alm. Podívali jsme se na jižní stěnu
Traunsteinu s křížem na vrcholu a šli jsme dolů.
Z Gmundenu jsme jeli do Bad Ischlu a dále k jezeru Hallstãtter See. Škoda jen, že se tam nemohlo stanovat. Tak jsme jeli dál na Gosauzwang a asi 3 km za ním prasklo Radkovi lanko od přesmykače, takže mu šly jen lehké převody. Ale po pár stovkách metrů jsme nalezli dobré místo v lese. Naštěstí jsem náhradní lanko měl, ale jak jsme hned zjistili tak krátké. Ale nebyl problém přidat k němu kus toho starého a rybářskou spojkou je spojit. Vydrželo to bez chyby celou cestu. Ze silnice na nás nebylo vidět a komáři zde také nebyli, prostě klid a pohoda.
Čtvrtek 5.7.2001, ujeto 129,3 km, čas jízdy 8:10, prům. rychl. 15,8 km/h, max. rychl. 54 km/h.
Ráno jsme vyrazili na Vordeltal, kde jsme nakoupili. Odtud se otevíraly bezvadné výhledy na Dachstein.
Dále jsme jeli na Pass Gschüt (969m n.m.), to bylo první větší stoupání.
Potom jsme sjeli do Annabergu a zase vystoupali do vesnice St. Martin an Tennengebirge, což je velké zimní středisko. Teď už jsme jen sjížděli do Bischofshofenu a dále podél Salzachu po cyklostezce do St. Johann a Schwarzachu, kde jsme se zásobili na další den. Pak jsme jeli na Lend, ale pustili jsme se po cyklostezce, která je sice vyhlídková, ale my ji měli za chvíli s našimi náklaďáky dost. Když už jsme byli skoro na nejvyšším místě, tak jsme potkali dva chlapíci z Čech na kolech, kteří tady byli na dovolené. Tak jsme prohodili pár slov a poptali se na cestu. Nejlepší varianta byla sjet dolů na hlavní silnici a pokračovat dále. Po rušné silnici jsme dorazili až do Brucku, bylo kolem osmé a rovnou odbočili na Grossglocknerstrasse. Radek jel napřed a počkal na mě u mýtnice Ferleiten. Dívali jsme se kde by bylo vhodné se utábořit, ale na parkovišti se nám stanovat nechtělo, a tak jsme sjeli necelých 100 výškových metrů a utábořili se na takovém bočním schovaném parkovišti na místě zvaném Hõlbach. Už tady byli zaparkovaní Češi s autem a kolami, dva kluci s holkami, kteří se chystali jet na kole podívat na ledovec u vyhlídky Franz Josefs Hõhe. Jeden nám nabídl pivo, které jsem s povděkem přijal. Za svitu baterek vaříme polívku a jíme.
Pátek 6.7.2001, ujeto 68,8 km, čas jízdy ?(smazal jsem si tachometr), prům. rychl. 12 ? km/h, max. rychl. 61,5 km/h.
Ráno jsme se vzbudili v sedm hodin, jako ostatně každý den rychle se najedli, zabalili a vyrazili vzhůru. Ještě před mýtnicí jsme nabrali vodu.
Jelikož u nás byly svátky, tak zde byla spousta Čechů, ale nikdo nejel naložen jako my. Radek zvyklý z Jizerek na kopce se mě vzdálil a čekal na mě na Piffkaru 1620m n.m. Oproti minulému roku byly výhledy bez chyby. Pokračovali jsme dále. Já jsem ještě fotil a po každým kilometru jsem pil a odpočíval.
Radek už na mě čekal asi ve 2200m n.m. Tento rok trvala zima dlouho a tak zde byly sněhová pole. Společně jsme vyjeli do sedla Fuschertõrl a vyšli na Edelweisspitze 2571m n.m.
Vrcholové foto a sjezd kolem jezírka Fuscherlacke a stoupání k tunelu Mittertõrl a dále na Hochtor. Kolem silnice čtyřmetrové sněhové mantinely a svahy kolem pokryté sněhem.
Projet tunelem a jsem na vrcholu. Bezvadný pocit - Hochtor 2504m n.m. Kupujeme pohledy domů a vrcholové foto ustrojit se na sjezd a šup dolů. Cestou potkáváme naše sousedy nocležníky, tak ještě prohodíme pár slov a sjíždíme do Heiligenblutu. Fotím kostelík a Grossglockner, ale je dost v oparu. Sjezd byl pak už jen mírný, ale navíc nám ho brzdil protivítr. V obci Winklern ještě před šestou stačíme nakoupit a pokračujeme přes jeden průsmyk 1209m n.m. na Lienz. Našli jsme místo pro stan asi 2km před Iselsbergem. Máme bezvadný výhled na Lienzské Dolomity.
Sobota 7.7.2001, ujeto 82,1 km, čas jízdy 5:05, prům. rychl. 16,1 km/h, max. rychl. 66 km/h.
Na ráno máme připravený 10% klesání do Lienzu, dá se to tady pustit a tak dosahuji největší rychlosti za cestu (66 km/h).
V Lienzu nakoupíme a rozhodujeme se, že už dnes vlítneme do Itálie. Jedeme tedy směr Sillian. Je znát, že se blížíme k Itálii, hlavně Italové jezdí jako blázni. Před Sillianem nastoupáme
pěkných pár metrů, ač se nám to nezdá. V Sillianu nakoupíme zásoby i na další den a překročíme hranice. Jedeme přes Toblach a za ním odpočíváme u jezera Toblacher See. Máme výhled na horu
Haunold 2966m n.m.
A stoupáme pořád až na Passo Cimabanche 1530m n.m. Táboříme kousek za ním na jedné loučce, kam není ze silnice moc vidět. Jen co postavíme stan začnou padat kapky a než ještě sundáme brašny a přikryjeme kola, spustí se liják a pořádná alpská bouřka. Když se za dvě hodiny zklidní uvaříme polívky a zalehneme. V noci ještě prší.
Neděle 8.7.2001, ujeto 110,3 km, čas jízdy 6:35, prům. rychl. 16,7 km/h, max. rychl. 55,5 km/h.
Ráno je úplně vymetená obloha a teplota okolo 5°C, však jsme 1400m vysoko. Cestou do Cortiny d´Ampezzo se nám otvírají překrásné výhledy.
V Cortině pokračujeme na Passo di Falzarego 2117m n.m. Cestou dáme pozdní snídani a díváme se na masív Tofany di Mezzo 3244 m vysoké hory. Z Cortiny musíme tedy vystoupat okolo 900 výškových metrů. Kousek za Cortinou sjíždějí z jedné vedlejší silnice dva naložení cyklisté a ten starší volá „Ahój, ahój odkud a kam.” Tak popovídáme s dvěmi Čechy, kteří přijeli s koly autobusem a jezdili po Dolomitech. My jsme asi po dvou hodinách vystoupali do průsmyku. Vrcholové foto, pěkný výhled na Marmoladu, ale počasí se začíná trochu kabonit.
Vystoupáme tedy dál na Passo di Valparola 2197 a pak už jen sjíždíme skoro až k Brunecku. Tam jedem po rušné silnici na Brixen a dále směrem na Sterzing. Jelikož mě to už nějak nejede, tak se utáboříme na dobrém plácku kousek od silnice asi kilometr za Mittewaldem.
Pondělí 9.7.2001, ujeto 110,0 km, čas jízdy 6:23, prům. rychl. 17,2 km/h, max. rychl. 65 km/h.
Ráno vstaneme, dojíme k snídani poslední zásoby, zjistíme, že tady jsou dvě nádrže na zachycení vody s docela teplou vodou a tak se i vykoupeme. Zabalíme a jedem. Začíná stoupání k průsmyku
Brenner 1374m n.m. Chvíli před dvanáctou jsme tam. Vypadá to tam sklíčeně, samé zrušené kasárny a neobydlené domy. Sjíždíme a nakupujeme zásoby až v městečku Steinach am Brenner. Cesta pořád
vede z kopce, tak se jede jedna báseň. Podjíždíme Europabrücke, velký dálniční most před Innsbruckem. Otvírá se nám pohled na pohoří Nordkette nad Innsbruckem a za ním na Karwendel.
Nechce se nám jet přes Innsbruck a tak uhýbáme na Gõtzens. Než tam ale dorazíme tak se ještě chvíli motáme mezi několika vesnicemi a nějaký metr ještě nastoupáme. Z Gõtzensu jedem na Axams a odbočujeme směr Zirl. To už je z kopce a dostali jsme se tak za Innsbruck. V Zirlu nakoupíme zásoby a po dlouho neviděné rovině jedeme až do Telfsu, kde odbočujeme směr Fernpass. Po levé straně máme pěkný výhled na Rietzer Grieskogel (2884m n.m.).
Utáboříme se v jednom lese asi 10 km za Telfsem. Od stanu máme pěkný výhled na Mieminger Gebirge (Hochplattig 2768m n.m.).
Úterý 10.7.2001, ujeto 84,8 km, čas jízdy 5:51, prům. rychl. 14,5 km/h, max. rychl. 56,5 km/h.
Ráno cesta začíná stoupáním na Fernpass. Je dost hustý provoz. A jsme nahoře - Fernpass 1210m n.m. Sjíždíme dolů až k vesnici Lermoos, kde poobědváme. A pak už přes Reutte do Füssenu. Na kraji
fotím pěknou soutěsku.
A jedeme omrknout zámky Neuschwanstein a Hohenschwangau.
Všude je plno turistů, hlavně hodně z Asie. Neuschwanstein vypadá jinak než na pohlednicích, víc se mi líbil Hohenschwangau. Když jsme se dost vynadívali, jeli jsme do Schwangau a dále k jezeru Forggensee. Voda docela ušla. Chvíli jsme ještě přemýšleli, kde budeme stanovat, a nakonec to vyhrál ten park u jezera. Domlouváme se, že zítra si dáme u jezera celý den odpočinek.
Středa 11.7.2001, ujeto 127,6 km, čas jízdy 8:17, prům. rychl. 15,4 km/h, max. rychl. 38,5 km/h.
Ráno vstáváme už kolem 6. hodiny, aby jsme sbalili stan. Na lavičce se najíme a díváme se na oblohu, která nevěstí nic dobrého. Jeli jsme ještě nakoupit a pár dalších věcí a řekli jsme si než tady riskovat déšť,
tak lepší jet dál. Přes Füssen jedem zpět na Reutte a za ním stoupáme k jezeru Pfansee. Ve vesnici Am Pfansee odbočujeme na šotolinovou cestu do Griesenu. Je docela chladno a tak si bereme i dlouhé kalhoty.
Kousek před Griesenem přes jeden hrbol nevydržela spodní tyčka košíku na fotobrašnu, tak to jen zadrátuji a dobrý. Taky jsme museli navlíknout pláštěnky na sebe i kola, protože se spustil slušný déšť. Dojíždíme do
Garmisch-Partenkirchenu, kde nás dostihl slušný lijavec. Tak se musíme na chvíli schovat. Když déšť trochu ubere na síle, jedeme dál na Krün a Wallgau. Tady by se daly najít místa pro stan, ale je teprve
kolem 16. hodiny tak jedem dál. Za Wallgau po Deutsche Alpenstrasse vede soukromá silnice až do Vorderiss. Je to také přírodní rezervace. Ten chlápek měl všude cedule o zákazu táboření a jestli někdo někoho uvidí,
že táboří, tak ať zavolá policajty nebo jeho. Neriskovali jsme tedy a jeli dál na Fall kolem jezera Sylvensteinsee , ale cedule pořád. Nakonec jsme přejeli zase na rakouskou stranu, kde už zákazy nebyli, ale slušné místo také ne.
Už za tmy projíždíme vesnicí Achenwald za kterou nacházíme kemp. Je už tma, asi půl desáté a tak platíme dohromady 220 šilinků rozestavíme stan, najíme se a jdeme spát. 127,6 km byl docela dobrý odpočinek.
Čtvrtek 12.7.2001, ujeto 75,3 km, čas jízdy 5:28, prům. rychl. 13,8 km/h, max. rychl. 57 km/h.
Ráno je pěkně a tak dosušíme mokré věci a za 15 šilinků navíc jsme se osprchovali. Aby jsme se vyhnuli hlavní silnici zvolil jsem trasu přes Steinberg am Rofan. Nejdřív vystoupáme asi 300m pak navazuje taková kamenná cesta po které sjíždíme do
Pineggu a Aschau. Dál jsme se potřebovali dostat do Brandenbachu (teď vím, že to byla asi pěkná zajížďka) a tak jsme z Aschau vystoupali takových 300m. Byli jsme úplně hotový. Naštěstí jsme v Brandenbachu ve Sparu doplnili sílu a zásoby.
Odtamtud už sjedeme dolů do Rattenbergu a už po hlavní silnici jedeme do Wõrglu. Tam si nakoupíme a jedeme směr St. Johann in Tirol. Je docela slušný provoz a už za je kolem páté večer tak zahýbáme na Scheffau am Wilden Kaiser.
Rakušáci jsou roztahaný všude.
Samá louka a salaše, člověk se nemá kam vrtnout. Vystoupáme asi do 1000m a rozbalíme stan na jedné lesní cestě pod pohořím Wilder Kaiser.
Pátek 13.7.2001, ujeto 76,9 km, čas jízdy 4:41, prům. rychl. 16,4 km/h, max. rychl. 47,5 km/h.
Ráno se vzbudíme a vystoupáme na louky nad námi a na lavičce se nasnídáme. Dole v údolí se převaluje mlha, ale tady nahoře je pěkně.
Sjedem dolů a jedem přes St. Johann na Waidring a dále do Loferu. Počasí nic moc, ale neprší. Z Loferu jedem na Steinpass a podle Saalachu, kde sledujeme sjíždějící kajakáře, se dostaneme až do Bad Reichenhallu. Nakoupíme a asi 4km za ním se utáboříme v jednom lese kousek od silnice. Je 5. odpoledne a tak čas do večeře prospíme.
Sobota 14.7.2001, ujeto 60,6 km, čas jízdy 5:46, prům. rychl. 10,5 km/h, max. rychl. 57,5 km/h.
Krásný den. Jedem do Berchtesgadenu podívat se na Hitlerovo sídlo. V dálce se rýsuje Watzmann 2713 m n.m.
V Berchtesgadenu začneme stoupat 24% stoupáním na Obersalzberg. Tam se podíváme na model jak to tam za války vypadalo a pak začneme stoupat, nejdříve ještě na kole pak už pěšky na Kehlstein 1837m n.m. Byla to fuška (převýšení z Berchtesgadenu 1262m), ale kolem 13.h jsme byli nahoře. Bezvadný výhled kolem dokola.
Chvíli nahoře pobudem a už scházíme dolů. Kdyby jsme sjížděli tak nám z těch špalíků dole moc nezbude. V Berchtesgadenu jsou už obchody zavřené, ale nacházíme ještě jeden krámek na náměstí. Vracíme se zpátky cestou na Bad Reichenhall a rozbalíme stan u turistického parkoviště asi 5km před Bad Reich.
Neděle 15.7.2001, ujeto 123,6 km, čas jízdy 6:47, prům. rychl. 18,2 km/h, max. rychl. 52,5 km/h.
Ráno dojíme poslední zásoby a doufáme, že v Salzburgu budou mít někde otevřeno. Jedem přes Bad Reichenhall do Salzburgu. Prohlídneme zběžně centrum, ale hlavně hledáme nějaké otevřené potraviny. Ale je to beznadějné. Až v centru nacházíme jeden krámek - Minimarket,
sice tam je všechno předražené, ale co se dá dělat. Ze Salzburgu jedem na Strasswalchen a na Võcklabruck. Tam nás předjede jeden namakaný cyklista nalehko. Je rovina tak trochu přidám a schováme se za něj. Cesta až do Lambachu nám při rychlostech nad 30 km/h
příjemně utíká. Za Lambachem nocujeme v jednom suchém a temném lese.
Pondělí 16.7.2001, ujeto 94,7 km, čas jízdy 5:40, prům. rychl. 16,6 km/h, max. rychl. 40 km/h.
Ráno se probudíme, zabalíme a rovnou jedeme do Welsu, kde se trochu motáme a dál na Linz. Už nás to popohání do Čech. Na kraji Linze chvíli bloudíme než vjedeme do centra, ale pak už je to v pohodě. V Bille nakoupíme, vyjedeme z Linze a v jedné zastávce se najíme.
Počasí nic moc, vypadá to na déšť. Od Linze nejprve asi 10km stoupání, ale pak už to je veselejší, chvíli zase sjíždíme a před Bad Leonfeldenem je stoupání celkem mírné. A za chvíli už se přehoupneme přes kopec a sjíždíme k rakouské celnici. A dále k naší, tam nás jen odmávnou. U směnárny vyměníme ušetřené šilinky
a před Studánkami se pořádně zásobíme a sjedeme do Vyššího Brodu, kde zakotvíme v kempu pod Hrází.
Úterý 17.7.2001
Celý den prší, tak ležíme ve stanu doplňujeme ztracené kalorie a sledujeme dění v kempu.
Středa 18.7.2001, ujeto 98,8 km, čas jízdy 5:14, prům. rychl. 18,8 km/h, max. rychl. 57,5 km/h.
Ráno je všude mlha, ale skrz ní se klube Slunce. Balíme a asi v půl jedenácté vyrážíme směrem na Černou v Pošumaví a podle Lipna dál přes Šumavu
až do Volar a na Vimperk. Dojedeme až 16 km před Strakonice, kde nás dostihne pořádný liják. Zalezeme na loučku u lesa, rychle postavíme stan, ale stejnak jsme chytli pořádnou spršku.
Čtvrtek 19.7.2001, ujeto 124,6 km, čas jízdy 5:30, prům. rychl. 22,6 km/h, max. rychl. 44 km/h.
Ráno vypadá počasí jako minulý den s tím rozdílem, že neprší. Sjedeme tedy až do Strakonic a dohodneme se, že lepší bude tomu počasí ujet. Naložili jsme se do vlaku a sjeli až do Prahy.
Tam bylo pěkně, Slunce svítilo, ještě jsme sjeli metrem na Černý most. V Počernicích jsme nakoupili, rozloučili se a Radek se rozjel na Mělník a dál do Liberce. Já jsem v půl třetí odjel taky.
U Poděbrad mě chytl menší deštík, ale pak už se jelo bezvadně. Po 110 km z Prahy jsem byl o půl osmý večer doma.
KONEC
STATISTIKA
Počet dní: 19
Celkem ujeto: 1860 km
Nejvyšší rychlost: 66 km/h
Náklady za jídlo + kempy: 1000 šilinků, 30 marek, 800 Kč.
Průsmyky nad 2000m n.m.: 3
Váha kola s nákladem: přes 30 kg
|
[ Na úvodní stránku ] |
Horal Fanda - sepsáno 26.8. 2001 |